V letech 2006-2007 na dotazy čtenářů odpovídal Lucian Kantor z manželské poradny v Praze. Děkujeme za spolupráci.

Rubrika: 
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    dotaz

    prosím o radu. Jak probíhá první návštěva u psychologa. Mám stálý problém a sama už nemám sílu všemu čelit. Potřebuji poradit, zda jsem opravdu tak špatná, jak mi dává okolí najevo, nebo jen opravdu bojuji za svoji rodinu a dělám to správně. Vůbec nevím, jak u psychologa začít mluvit o svých problémech a jak to vlastně vše probíhá. Moc děkuji
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Ponorkova nemoc??

    Dobry den,je mi 25 let a se svou pritelkyni(18)jsem rok a tri mesice.Prvni ctyri mesice bylo uplne super,bez hadek,jen velmi zridka.Ona bydlela u rodicu,ja doma v jinem meste,a vidavali jsme se parkrat do tydne. Po peti mesicich jsme se spolu ubytovali v jednom pokoje ve studentske ubytove.Od te doby jsme da se rici porad spolu,dokonce jsme se da se rict izolovali od pratel a sveta kolem.Existovala pro nas jen skola a my dva.Po nejake dobe se objevovaly hadky stale casteji a casteji.Ale nikdy jsme si nelhali nebo se nepodvadeli.Hadky kvuli blbostem,ktere se vzdycky hodne zvrtnou.Posledni 4 mesice jiz citim chybejici styk se svetem okolo,tak navstevujeme me rodice,stale casteji,coz se me pritelkyni moc nelibi.Za posledni tri mesice prozivam neco jako ponorkovou nemoc,jsem podrazdeny,arogantni,vznetlivy,hadame se nekolikrat do tydne.Ma partnerka je take vuci me podrazdenejsi,ale ja to ze sebe citim mnohem vic.Jsem nekdy na ni az alergicky a pri hadkach ji casto slovne,ale ne vulgarne,ublizuji.Nikdy jsem takovy nebyval a sam sebe nepoznavam.Pokazde kdyz se pohadame mne to hodne mrzi,a uz bysme se hadat nechteli,ale dalsi hadnce se neda zabranit.Doslo to tak daleko,ze jsme se pred par dny rozesli.Ja ji hrozne miluji,ona mne take,a je na mne hodne upnuta a chtel bych abysme se k sobe zase vratili.Zajimalo by mne,cim to je ze jsem se tak zmenil,jestli jde opravdu o ponorkovou nemoc a kdybysme se k sobe vratili,jak dalsi takove situaci predejit.Dekuji!!
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Propast mezi námi

    Dobrý den pane doktore. S pritelem jsme jiz tretim rokem, posledni dobou se mezi nami vytvari propast. Ja se totiz mohu tesit mnohem vetsi pozornosti muzu nez muj pritel pozornosti zen. Je z toho ocividne velmi podrazdeny a svůj nedobry pocit se snazi vybijet na me, tim ze se mi snazi nejakym zpusobem ublizit, protoze mu asi prijde, ze je to moje vina, prestoze ja ony muze nijak nesvadim, naopaj vzdy okamzite dam najevo nezajem. Pritelovi ale bohuzel uz kleslo sebevedomi natolik, ze vubec neposloucha, ve vsem vidi zradu, nevim jak s nim komunikovat, co mu rikat aby neustale neutocil a pochopil, ze me nezajimaji ti ostatni, ale pouze on a ze svym chovanim mi akorat ublizuje. Hlavne jak predejit rozpadu vztahu, ktery bych nerada zazila, kdyz vim, co by bylo z velke casti jeho pricinou.Doufam, ze mi rozumite. Dekuji za radu
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Co mám se sebou dělat?

    Dobrý den, mám vlastně 2 probélmy. Je mi 24 let a 4 roky žiji se svým přítelem. Nedávno jsme si koupili spolu byt, což svědčí o tom, že plánujeme svatbu a budoucnost. S přítelem si rozumím, máme společné zájmy, je moc hodný a pozorný. Vlastně bych žádný problém mít neměla. Jenže já mám tak trochu výbušnou povahu a občasné hádky vždy vyvolávám já. Bohudík přítel je hodný a kliďas, jenže já z toho mívám myšlenky, že je ho pro mě škoda a že by si měl nají nějakou lepší nehádavou (jsem jeho první vážná známost). Já si svou povahu moc dobře uvědomuju. A druhý můj problém je, že nemohu zapomenout na bývalého přítele, ten je totiž výbušný jako já a hodně jsme se hádali. Zřejmě tyto vztahy srovnávám. Já vím, že současný přítel je pro mě ideální do budoucna, ale minulý bouřlivý vztah jsem víc prožívala a byla asi víc zamilovaná. Co mám dělat, abych sama sebe přesvědčila o tom, že si mám vážit toho co mám nyní. Děkuji za odpověď, snad není můj dotaz moc chaotický. Petra
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    nevěra

    Dobrý den,prosila bych o radu.Manžel má čtyři roky milenku,dovedl vše zatím k soudu ohledně přidělení dětí.Před třemi měsíci se jeho milenka vrátila zpět ke svému manželovi,bydlela několik měsíců u rodičů i s dětmi.Manžel mě prosil,ať mu odpustím,vezmu ho zpátky,že už se s ní nikdy neuvidí.Byla jsem v té době se vším smířena.Když jsem mu začala znovu trochu věřit,pootevřela jsem mu své srdce,tak se opět jeho milenka ozvala,znovu utekla od svého muže,bydlí u rodičů a můj manžel je opět s ní.Nebere na mě žádný ohled,všechny sliby jsou pryč,jako kdyby nikdy nebyly.Ale já jsem z toho zase vyřízená,je mi hůř než poprvé,kdy odešel.Nevím,jak se s tím vypořádat,že mě chtěl zpátky,jen proto,aby nebyl sám.Hlavně se bojím,že ona se zase vrátí ke svému manželovi a já v tom budu zase lítat.Jak se mám všem těm myšlenkám znovu ubránit.Jak na ně dva nemám zase myslet?Děkuji za radu.
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Kam se ztrácí láska

    Dobrý den, s přítelem jsem už skoro rok a půl a velmi ho miluji. Problém je ale v něm. Připadá mi, že mě přestává milovat. Když si s ním chci o tom promluvit, vyhýbá se tomu. Už mi nepíše krasné sms plné láskyplných vyznání. Když se ho na to zeptám tvrdí, že to nejde. Také se ke mně nechová tak hezky jako dřív. Už mi i lhal a to do očí, i když to nebyla nějak závažná věc, dost se mě to dotklo. Začínám mít problém mu důvěřovat. Také mi několikrát řekl, že asi není na dlouhodobé vztahy. Když jsme spolu, zdá se vše v pořádku, ale já si všímám toho, že naše vzájemné doteky a polibky nejsou již tak časté. Když nejsme spolu, je mi po něm smutno stejně jako na začátku vztahu, ale jemu to vůbec nevadí. Už nevím kudy kam, bojím se o náš vztah a jeho lásku a taky toho, že se začne poohlížet po jiných. Velmi ho miluji,ale někdy jsem z toho všeho nešťastná a zoufalá. Kam se ztrácí láska?
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    nevěra

    Přeji dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu nebo alespoň názor. Téměr pět let mám stálého přítele (mně je 26, jemu 30), před měsícem jsme se vzali, nás vztah je velice dobrý a platíme za ideální pár. Před dvěma lety jsem si ale začala románek s kolegou z práce (25), nebylo to nic plánovaného, prostě se to stalo a trvalo to rok (nebylo to jen o sexu, ale i o zamilovanosti). Pak jsme se domluvili, že to není správné a musíme to skončit (on má také vážnou známost). Teď mezi námi nic není, ale kdykoliv se vidíme, jiskří to mezi námi, neustále se snažíme o navázání kontaktu a já si myslím, že je jen otázkou času, kdy to znovu začne. Nevím, čím to je, ale navzájem se přitahujeme jako magnet. Oba ze srdce milujeme své polovičky (tedy mluvím za sebe) a všemožně se opakování našeho vztahu bráníme, ale je to hrozně těžké. Jak mám to pokušení zastavit? Denodenně si říkám, že to dělat nesmím, že jsem vdaná a šťastná, ale nedaří se mi to.
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    stárnutí v páru

    Je mi 47 let a mému muži 50. Máme za sebou 25 let barvitého života, plného lásky, hádek i usmiřování, a dvou krásných /teď už dospělých/ dětí. Každý z nás máme hodně koníčků, přátel svých jak společných. Volný čas dokážeme trávit společně ale i odděleně. Takže k problému - jeho nynějších 50. Kdy jako asi každý dospělý, hodnotí a bilancuje svůj život. Začal si uvědomovat, že stárne, začínají pozvolna nemoci
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    On ma porad pravdu.

    Je mi 26 a memu priteli 32. Rekla bych, ze oba jsme byli velice dominantni v minulych vztazich. Bydlim v UK poslednich 5 let a zhruba 4 roky mam deprese a beru leky a muj pritel ma OCD. Kdyz jsme se poznali, oba jsme prochazeli tezkym obdobim. Ja jsem se rozvadela [kvuli memu priteli] s mym manzelem a on se rozchazel se svou pritelkyni, se kterou byl 8 let a ona onemocnela rakovinou. Po mnoha problemech jsme k sobe ztratili duveru a obcas mam pocit, ze jen souperime s tim, kdo je na tom hur a kdo ma pravo se citim ublizene. On je docela agresivni typ i kdyz me nikdy neuhodil, tak dokaze byt verbalne hodne kruty a 4x me vyhodil z jeho domu. Kdyz si s nim zkousim promluvit, tak mi POKAZDE rekne, ze on ma pravdu a ja, ze jsem paranoidni a potrebuji psychiatra. Ja ho opravdu miluji, ale jsem emocionalne vycerpana. Casto mi rika, ze jsem sobecka a ze mu vubec nerozumim. Ja chapu, ze pro nas oba je tezke vzdat se dominantniho postaveni a je jsem mnohokrat ustoupila, ale on to neoceni. Mam pocit, ze jsem schopna se zmenit do urcite miry, ale jak poznam, kde jsou hranice? Nechci, aby ze se ze me stal clovek bez nazoru, ktery jen dela, to co je mu prikazano. Presne takova byla jeho byvala pritelkyne a ja nechci dopadnout stejne. Da se s tim neco delat?
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    dotaz

    S mym partnerem mame docela neprijemny promblem.Pri soulozi ma vagina vydava opravdu hrozne zvuky.Zni to strasne.Nevime co s tim.....?????

Stránky