V letech 2006-2007 na dotazy čtenářů odpovídal Lucian Kantor z manželské poradny v Praze. Děkujeme za spolupráci.

Rubrika: 
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    prosím o pomoc

    Dobrý večer, Nevím jak mám začít,ale doufám,že se pokusím.Žiji s partnerem už devět let a máme spolu dvě děti.V poslední době se stále jen hádáme.Problém je v tom,že partnerovi absolutně nedůvěřuji,připadá mi jako by jsem žila s malým chlapcem,který si vymýšlí.Začnu tedy tak:V období našeho v zatahu asi tak v polovině,jsem zjistila,že partnera baví sázení myslím tím jako Tipsport apod..Zezačátku mi tedy tvrdil,že sází jen za málo peněz jakož je dvacetikoruna.Jenomže situace byla jiná,nevím jestli mi napoveděla moje intuice nebo nevím co,ale vždy jsem se dopátrala schovaného lístku,kde hráli role tisíce korun.Byla jsem z toho strašně zoufalá.Ani mé slzy a prosby nepomohli k tomu,aby se partner zamyslel.V té době jsme měli dvouletého syna.Vždy když potřeboval zaplatit byt,tak jel za jeho maminkou a ta mu pomohla.Mrzí mne,že i když já jsem jí žádala o pomoc at mu jako matka domluví,tak se nic nedělo,ba naopak to vždy dělali za mojemi zády.Je ode mne o sedum let starší,tak si kolikrát říkám,že by mohl mít rozum.Poté odcestoval pracovat do USA,náš vzah byl i přesto velice upoutajíci,museli jsme si volat každý den a musel slyšet svoje ted už dvě děti.Když se vrátil,myslela jsem si,že přijel člověk,který dostal rozum,ale zklamala jsem se znovu.Syn dostal peníze na aktovku a,když jsem jí chtěla jít koupit,obálka byla prázdná.Snažila jsem se tuto situaci řešit,ale marně.Dokonce mě fyzicky napadl.Ale i přesto ráno vstal a dělal,že se nic neděje.Už mne takové situace vyčerpávají a opravdu nevím co mám dělat.Když mám zlost,tak mu řeknu at se sbalí a de pryč.On to udělá,ale mně je moc smutno.Ríkám si že to nějak přežihju ten život už kvůli dětí.Oni to taky nesou špatně,když envidí tátu ráno doma.Je mi jich líto,že zrovna oni musí mít takového otce.Jeho zaměstnání po skončení práce v USA bylo velice kolísající,dokonce jednou nedonesl výplatu a já to táhla z mateřské.Přesto,že sem kadeřnice,tak si přividělávám stříháním známých.I z toho jsem ušetřila nějakou tu korunu a vžkdyž to zjistil,tak se moc zlobil,že schovávám peníze.Ale marně jsem mu vysvětlovala,že máme dvě děti a že potřebuji šetřit na jejich potřeby.Nevím si rady,jaký máte názor na tuto situaci....Musím ještě dodat,že mi partner nabídl-pokud s ním pojedu na dovolenou k moři,tak přestane sázet.Udělala jsem to už z toho důvodu,protože jsem se těšila,že mu budu moct důvěřovat.Moc si to vyplakal..opravdu vybrečel,takové slzy a já řekla že pojedu.Asi měsíc po spokojené dovolené z jeho starny,já byla spokojená kvůli dětí,se stalo to,že slib který jsem slyšela na začátku dovolené skončil.Zase si v sadil,a jaký byl důvod:nedala jsem mu peníze na pivo,které musí mít opravdu každý den.Proto si vsadil....Nevím jestli mne vydírá nebo za co mne považuje..Z druhé strany chce se mnou žít až dokonce života,ale já se obávám,že to nevydrřžím a nedůvěra dělá hodně!!!!!
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Odchazim a nevim co dal.

    Zila jsem s partnerem v zahranici dele nez 4roky,cekala jsem na to,ze v pripade,ze se budu muset vdavat z duvodu legalniho pobytu,ze mi pomuze a ozeni se,nas vztah byl bajecny po celou tuto dobu,stalo se ted ale neco necekaneho,dostala jsem se do pasti,vsechno co bylo mozne jsem vyzkouseli,ted uz zbyva jen ta svatba.Jeho byvala zena dostala rakovinu a syn ktery ma kompletne vymyty mozek matkou nenavidi otce za veci,ktere on nikdy neudelal a pokud se se mnou ozeni,ze uz ho nikdy neuvidi,vsechny 3deti ho nenavidi i kdyz se svou ex nezije vice jak 10let.Ja jsem v pasti protoze nic nemuzu,on se nechce ozenit a rekl mi,ze i kdyz me opravdu miluje nejlepsi pro nas pro vsechny bude kdyz se odstehuju.Spakovala jsem si svoje veci a pomalu si je posilam k sestre ktera mi poskytne strechu nad hlavou do te doby nez mi vyprsi posledni prodlouzeni pobytu.Co mam delat?Domu se vratit nechci,pritele miluju i kdyz me takto ranil i kdyz nechce deti,o kterych jsem mu rikala jiz od pocatku a tak to bylo i se svatbou.Sestra tu zustane sama,je tehotna,bez pomoci.Marta
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    žiju nebo jsem mrtvola?

    Dobrý den, mám takový dotaz,který bude pro Vás asi stejně jak pro mě nerešitelný:-(Mám přes rok přítele je mu 33let a mě 23.Zpočátku vše bylo jak krásná růžová pohádka.Která ale po tak 4měs.zkončila.Můj přítel se začal projevovat majetnicky,a někdy až agresivně:-(Nemůžu jít s kamarádkou na kafe,jít do kina nebo si snad zatancovat.Zakazuje mi i chodit do práce - je podnikatel a tak má převrácený život.Ve dne spí a v noci žije(pracovně doufám) a já mu můžu jen občas pomáhat.Jsem od prosince na úřadu práce a tam asi nejspíš budu až do důchodu.Říká,že mě miluje až tak,že se o mě strašně bojí.Ale je to zdravá láska?On potřebuje spíš hospodyňku a služku.Maminka nás navštěvuje téměř každý den a já si kladu otázku jestli žiju s ním nebo on žije teda s maminkou která by mu nejraději utírala i zadek když to řeknu na ostro.miluju ho ale on mě psych. i fyzicky zničí:-(Já nesmím nic a on vše.Prosím poraďte mi
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    nová šance

    Dobrý den, nikdy jsem si nemyslela že se budu tímto stylem dožadovat pomoci, přesto věřím že mi můžete poradit. Je mi 27let a sedm let jsem vdaná s partnerem o pět let starším. Dlouho jsme měli velmi pěkné ač bezdětné manželství, žili jsme ve zrekonstruovaném domku a přiznám se že v porovnání s lidmi kolem sebe jsme vždy měli vše co jsme potřebovali nikdy jsme neměli žádnou finanční tíseň spíše naopak, vždy jsme oba měli velmi dobrou práci a společné zájmy. Před nedávnem jsme začali toužit po stavbě nového většího domu, kterou jsme postupně začali realizovat ale naš plán se rozpadl z důvodu nevyřešených právních problémů týkajících se pozemku na kterém měl dům stát, v té době byl manžel v zaměstnání povýšen a přijali jsme tuto skutečnost jako že všechno zlé je pro něco dobré a budeme žít i ve starším domečku dál spokojeně. Bohužel od této doby se manžel rapidně změnil, přestal komunikovat začal dělat věci které k němu nikdy nešly co slíbil nesplnil atd. Až přišel jeden den a oznámil mi že již měsíc udržuje vztah s kolegyní o jedenáct let mladší romského původu. To byla opravdu rána pod pás. Nemyslím si že bych byla zrovna ošklivá, hloupá nebo nemožná,že by mě musel vyměnit za ní, i když to jsou pravděpodbně jen zakořeněné předsudky. Najednou se z něj zásadového stala rozpolcená osobnost, mě doma nalhával jak to skončilo ale stále chodili SMS zprávy, neustále spolu byli denně v zaměstnání. Až společnost zkrachovala. Já jsem se v první fázi postavila čelem začala prodávat náš dům a odstěhovala jsem se k rodičům, přesto mě manžel denně kontaktoval každý druhý den jsme se vídali, jeli spolu na dovolenou (kde nás mimochodem ona také rušila telefonáty)a já jsem si uvědomila že ho přesto miluji a chci být s ním. On mi tvrdil jak to mezi nimi končí a že to bylo jen pobláznění, přesto jí tvrdil zase opak jak se budeme rozvádět jak on chce žít s ní atd. Situace se vyhrotila když jsem já v domění že to myslí vážně a lituje toho souhlasila s koupí novostavby a společným žitím dál i přes to že toto budu dlouho vstřebávat. Bohužel jsem poté zjistila že manžel si již sháněl byt s ní že spolu již měli také sehnaný byt kam se měli stěhovat. Když jsem na to přišla slíbil že byt nevezme a nebude už se jí ozývat a nechá situaci vyšumět, že ji bohužel má tolik rád že jí to nedokáže říci do očí. Takto to trvalo cca tři týdny kdy jsem měla pocit že to vážně funguje, akorát byl ke mě podstatně chladnější než kdykoli před tím, tvrdil že je to tím že se hned nemůže tvářit jako by se nic nestalo když udělal tak hroznou věc. Ovšem potom se slečna ozvala znovu, to už jsem byla razantní a zavolala jsem přímo jí, ona mě vysvětlila že se sice odmlčel ale nyní už jsou zase spolu sice se nevídají - protože firma ve které pracovali zkrachovala a manžel nastupuje jinam ale že jí již nabízel společné žití v našem novém domě. Ona údajně toto nyní odsunula z důvodu nemoci otce ale jinak mého muže miluje. Já jsem si okamžitě našla pronájem a chtěla jsem se tedy odstěhovat. Bohužel jsem slabá, manžel mě přišel odprosit, se sliby že je již vážně konec, že už jí řekl že s ní skončil, přesto jí ale neřekl že jsme spolu my dva, údajně jí nechce ublížit. Já jsem se vrátila zpět najednou už není chladný chová se víceméně stejně jako před tím vším, mám pocit že se snaží, přesto mu ale od ní neustále chodí SMS aby se ozval aby jí zavolal že ho chce vidět. Řekl mi že se jí neozývá, že se nestýkají vím ,ale mě asi vadí i toto.- Nejvíce mi však vadí že jí neřekl "vrátil jsem se ke své ženě a dej mi pokoj" údajně to nedokáže, prý si nikdy nijak neublížili a on už prý ubližovat nechce, ale já můžu trpět, mě ubližovat může? A navíc jak mám věřit že to už opravdu myslí vážně nebo si jen chce jistit zadní vrátka? Jsem z toho hrozně zmatená. Také vím, že dům který jsme koupili má ještě spousty nedodělávek a já se trošku bojím i toho že já jsem mu dobrá také z důvodu větší finanční zajištěnosti, a možná i schopnosti tyto situace lépe řešit. Co když je mu toto jen prostě pohodlnější? Těžko říci ale nevím zda mu věřit, těch pět měsíců pro mě bylo vážně vysilujících a rozhodně nechci žít život ve třech či v nejistotě co bude. Jsem člověk který potřebuje jistotu a budoucnost. Zkuste prosím poradit, i když je to asi zmatené. Děkuji A.
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    miluje me?

    Dobrý den pane doktore, už nevim jak dál. Zamilovala jsem se do cizince asi před 2 měsíci, chodili jsme spolu každý den na večeře nebo do kina, v české republice pracuje, vždycky když třeba odjel domů tak jsme si volali a tak. Jenže jeden týden jsem s ním bydlela a to došlo k prvním malým rozepřím později se vše urovnalo on odjel na dovolenou a domluvili jsme se, že si dáme po dobu co on bude na dovolené od sebe pauzu nebudem si volat apod. jenže v den kdy odjížděl z dovolene mi ráno ve 4 hodiny psal že nemůže spát že na mě musí pořád myslet, moc mě to potěšilo,ale toto pondělí přijel spátky do Čech setkali jsme se a on mi řekl že už tady bude pracovat, už jenom do vánoc, že to bude horší a horší pro nás pro oba, nevydržela jsem to a rozbrečela jsem se a řekla mu že bych byla ochotná udělat teměř cokoli aby jsme spolu zůstali on mi řekl že mě má strašně moc rád objal mě a rozbrečel se( u takového muže jako je on je to velmi vyjimečné)a že mě má strašně rád že jsem tak krásná a že dlouho nepotkal někoho kdo ma takové charisma jako já. Na to jsem se já rozhodla že za rok bych jela jako au-pair do jeho země(mluvím špatně anglicky) a řekla mu to, ale on reagoval tak že jsem velmi mladá a že to nejde že je špatný muž pro mě že mě má strašně moc rád , ale že mě nemiluje....přitom ze začatku mi říkal že se moc zamiloval..........tak se vás ptám.....myslíte si že by se muž rozbrečel před ženou, kterou nemiluje? A co si o tom všem myslíte?Nebo se jen bojí jazykové bariery? Jsem opravdu zoufalá....Předem děkuji a jsem s pozdravem
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Miluje mě?

    Dobrý den, už skoro půl roku chodím s novým přítelem. Problém je v tom, že on nerad mluví o svých citech a pocitech a já mám pocit, že se v něm vůbec nevyznám. Přítel je hodně fixovaný na sex a já mám pocit, že to je to jediné, oč mu v našem vztahu jde. Dá se říci, že při každé naší schůzce dojde na sex a celý čas strávený společně trávíme v posteli. Občas si třeba někam vyrazíme, ale stejně to nakonec dopadne tak, že pouze souložíme. Přítel má velký problém projevit mi lásku, když se nevidíme, tak to jsem vždy já, kdo se ozve jako první, po těch několika měsících, co jsme spolu, mě dokonce ani nepředstavil svým přátelům a na veřejnosti se chová většinou jenom jako bychom byli dobří známí a odůvodňuje to tím, že nechce, aby nás náhodou viděla jeho bývalá přítelkyně(kterou opustil on, protože, jak sám říkal-nikdy ji nemiloval a přitom s ní byl několik let). Už jsem docela zoufalá, snažím se s ním mluvit o našem vztahu, ale on vždycky jenom mlčí a vůbec o ničem nechce slyšet. Terpve tehdy, když řeknu, že se musíme rozejít, tak projeví určitou snahu a snad i trochu lásky. Nejprve jsem jeho chování přikládala tomu, že se bojí nového vztahu, protože tohle mi sám řekl, ale už myslím uplynula docela dlouhá doba na to, aby si udělal jasno. Já mu dávám svou lásku pořád najevo a bolí mě, že on zůstává vcelku chladný. Bývala bych se s ním už rozešla, ale občas se dokáže chovat velmi něžně a pozorně a já si říkám, že jsme se konečně někam pohnuli, ale potom nastane zase stejná situace nanovo. Co si o tom myslíte Vy? Velmi děkuji za odpověď
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Miluje obe?

    Dobry den, s manzelem uz dlouho mame problemy, ted uz vyslo najevo ze je zamilovanej do jiny. Ja to tusila a ptala se ho, on popiral furt, a dokonce my nedavno v trochu pivnem (5 pulitru) stave rek ze mne miluje. Jen ze ted uz se priznal i ze miluje ji, a o rozvod mu ani nejde, jen o to abych ja s detma zustala bydlet v jeho blizkosty. Je vubec mozne ze po 14 let manzelstvy a dve dety, muze milovat obe? Ja chapu ze se moh blaznive zamilovat do jine, a neberu mu to, ale nechapu co citi ke mne. Mam se rozvest nebo cekat aby si ujasnil co vlastne chce. Miluji ho, nechci ublizit detem, ale take je mi nepripustna myslenka ze by se mazlil s ji, a pak dalsi noc se mnou.
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    další dotaz

    Vážený pane doktore, už jste mi odpověděl na můj obsáhlý dotaz (tedy vlastně spíše popis mé situace) ze 12.8. Přesto, že jsem se nejprve trošku "urazila", jste mne "odbyl" tak stručnou odpovědí :), našla jsem v ní skutečně silný podnět pro zlepšení své situace, takže Vám velmi děkuji, asi jste trefil hřebíček na hlavičku. Radíte mi neotálet s návštěvou odborníka. Jenže se musím přiznat, že s odborníky nemám příliš dobré zkušenosti, a hlavně - jsem studentka a živím se sama, takže i když vím, že investice do vlastního duševního zdraví je asi ta nejlepší, prostě je to pro mne finanční problém. Co tedy dál? Děkuji, s pozdravem N.
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    nevěra

    Dobrý den,chtěla bych Vás požádat o radu. Jsem deset let vdaná a máme dvě děti. Manželovi bylo čtyřicet, mně je o dva roky méně. Asi před dvěma lety se začal stýkat, s kamarádkou (podle jeho slov) o generaci mladší a začali spolu trávit stále více času na úkor rodiny a hlavně dětí. Argumentoval tím, že ho rodinný život dusí, já mu nerozumím, jsem příliš přízemní ... a bráním mu v rozletu. Nechci se nějak ospravedlňovat, ale není to pravda, jsem člověk se spoustou zájmů a přátel... Po roce hádek se manžel odstěhoval k rodičům, kde momentálně žije sám. Stýkáme se dál, pokud požádám o pomoc v domácnosti, nebo hlídání dětí, vychází mi vstříc, ale o vlastní iniciativě se moc mluvit nedá. Po celou dobu jsem spolu nepřestali intimně žít. Takže manžel udržuje dva vztahy, podle něj ale ten druhý je pouze kamarádský a spojuje je pouze sportovní vyžití, ale podle chování dotyčné "kamarádky" se mi to tak nezdá. Velmi často ho navštěvuje, jezdí spolu na výlety, kupuje mu i našim dětem dárky a po celé dva roky ji nikdo neviděl s jiným mužem. Můj dotaz je, zda se dá takové manželství zachránit a jak se mám zachovat. Manžela mám pořád ráda, jen vědět, jestli máme ještě šanci. Děkuji.
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Nedůvěra

    Dobrý den, ani nevím, jak začít .. nenapadlo by mě, že bych si mohla psát o radu na internetových stránkách, na druhou stranu, je to dobrý nápad. Je mi 26 let, žiju pátým rokem s partnerem a jsem vcelku spokojená ... jen kdyby nepřišel ten zvláštní pocit ... nedůvěra ... přistihla jsem se při tom, že jsem začala svého partnera podezřívat a pochybovat ... čili začíná se ve mě probouzet ten špatný pocit, zda mi není partner nevěrný ... či neflirtuje a všechno tomu podobné. Asi nemá smysl tady rozepisovat případy, kdy jsem se přitom přistihla ... ale stále věřím tomu, že mám zdravý rozum a nevymýšlím si ... můj dotaz nyní? Co dělat? Mám hrát "mrtvého brouka" a dělat, že nic? Mám na to jednoduše zapomenout a snažit se partnerovi věřit? Zapomněla jsem na důležitou informaci .. nemám žádné podezření v partnerově chování. Je pozorný, děláme si legraci atd ... takže tady by "zakopaný pes" nebyl .. a tak si říkám .. v čem to tedy je? Jaktože mě rozhodí občas takové věci .. když si píše s nějakou slečnou po ICQ, kterou neznám a nikdy se o ní nezmínil?? Mám k tomu důvod .. proč mě hned napadají takové myšlenky??? Jedná se o normální žárlivost nebo opravdové podezírání? Mám přijít za partnerem a oznámit můj pocit .. upřímně .. mám strach z jeho reakce .. ale naopak si představuji, kdyby přišel s něčím takovým on .. jak bych se zachovala? Ranilo by mě to nebo naopak potěšilo? Nikdy jsem tohle s partnerem neřešila a zřejmě to je důvod, proč si píšu o radu. Děkuji za Váš čas a názor. Klára

Stránky