dotaz

Otázka:

Dobry den! Je mi 22 let a po gymnaziu jsem se neuspesne pokousela dostat na medicinu, a to trikrat. Letos se mi to konecne podarilo. Na skolu jsem nastoupila, ale asi po mesici jsem ji proste vzdala. Zrejme svou roli sehral strach z ucasti na pitevnich cvicenich, ale myslim ze take narocnost celeho studia. Jsem totiz po operaci hydrocephalu. Studium jsem tedy na 2 semestry prerusila. Ted jsem si dala urcity cas na rozmyslenou, ale nevim, jak se rozhodnout. Uz odmalicka me studium lekarstvi velmi pritahovalo a vzdy jsem tuto profesi chtela delat, snad take proto, ze jsem velkou cast sveho detstvi stravila po nemocnicich. Zarazilo me, ze jsem zkratka "zdrhla" od problemu. Nejsem sice nijak prehnane odvazna, ale takovou reakci jsem ani sama od sebe necekala. Jako bych to ani nebyla ja... Nebyla jsem jednoduse schopna se racionalne rozhodnout. Dostala jsem strach a utekla! Na skole jsem nemela ani zadne kamarady (coz je ale muj celozivotni problem), ani me spolubydlici za moc nestaly, dokonce me asi po trech tydnech hned vystehovaly, protoze chtely byt na pokoji se svou spoluzackou ze stredni. Ty prvni divky byly prilis hlucne, zato ty druhe se mnou nekomunikovaly vubec. Nejak jsem najednou zacala ztracet veskerou chut do studia a navic jsem jeste mela pocit, jako by se ostatnim vse darilo a me se vsechno zase sypalo na hlavu. Mela jsem zkratka dojem, ze to ostatni zvladaji a ja ne - jako napriklad i v obycejne anglictine, kterou jsem se ucila na skole 9 let, ale tady jsem mela dojem, ze absolutne nicemu nerozumim, byla jsem stale nejak "mimo"! I presto vsechno bych ale tuto profesi chtela z celeho srdce vykonavat! Nemam tuseni, jak prekonat vlastni "katastrofalne" nizke sebevedomi! Navic jsem se citila i velmi pysna, dokonce i mamka byla na me velmi hrda a navic si myslim, ze pro me to byl asi docela zazrak, dostat se na LF, jelikoz abych pravdu rekla, studentku s tak spatnym prospechem ze stredni tam si nemeli. Kdyz jsem vyplnovala formular, ani jsem se se svym prumerem nevesla do tech jejich tabulek - na gymnaziu jsem totiz 2x propadla z matematiky, z chemie a fyziky jsem mela neustale trojky a maturitu z biologie jsem opakovala v zari, a to jsem ji neudelala z travici soustavy cloveka! Takze se domnivam, ze jsem docela ukaz, co se tyce studia na skole takoveho smeru. Nevim, co delat a byla bych Vam velmi vdecna za Vasi radu! Velice dekuji! Nashledanou.

Odpověď:

Komentáře (1)

  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Dobrý den Barčo,
    zkuste si odpovědět proč je pro Vás výkon povolání lékařky tak důležitý? Nedala by se ta Vaše primární motivace naplnit jiným způsobem? Studium mediciny je veliká řehole a na tu musíte být připravená a musí Vás medicína bavit. Pokud Vás na gymplu nebavila biologie, těžko předpokládat, že najednou Vás začne bavit. Barčo, dle mého názoru medicína není Vaším cílem, ale prostředkem k dosažení cíle, o kterém víte pouze jen Vy. Chcete lidem pomáhat? Chcete být vážená? Co se Vám vybaví když si představíte doktora. Nevím, neznám Vás, ale napadlo mne čí je to studium medicíny přání? Vaše, nebo Vaší maminky. Pokud Vaše, kdy jste jí začala pociťovat a dělat něco pro splnění Vašeho cíle? Podle toho co píšete máte asi velmi dobré srdce a chcete pomáhat ostatním. Jsou i jiné profese kde by jste mohla tento dar uplatnit.

    Lucian

    Lis 09, 2007