Několik zásadních skutečností a pravidel pro léčbu bylinami
a) Nesmějme se lidovým radám a receptům. Doufám, že doby, kdy se vědci smáli lidovým moudrostem, jsou pryč, i když se takoví "vědci" jakožto tovar totalitní vědy ještě dost vyskytují. Dnes už víme, že účinnou část byliny je třeba sbírat v době, kdy je obsah účinných látek největší. Tedy kořen v noci nebo na podzim či brzy na jaře, nať v maximální síle, tzn. někdy dopoledne, někdy ve 12 hodin nebo někdy v 16 hodin apod. (tj. před rozkvětem nebo v květu). Nedodržení těchto zásad má za následek ztráty účinných látek až o 80 %. Toto se ovšem týká i doby, teploty a místa sušení, skladování atd.
b) Skladba čajů musí být pečlivě volena a taktéž i počet obsažených bylin. Smíchání dvaceti bylin "na žlučník" nemusí vůbec znamenat, že čaj bude mít žádoucí účinek - spíše naopak. Já sám příliš nevěřím čajům s více než pěti bylinami, zejména pokud jsou "zaručeně" odzkoušeny. Do čaje nikdy nedávejme bylinu, jejíž účinek sami neznáme. Nejlépe se poradit s odborníkem na byliny a sám pak vypozorovat, jaká skladba nejlépe vyhovuje.
c) Velice opatrně přebírat zkušenosti sousedů i starých receptářů. Připomeňme si skutečnost, že každý člověk má svou nemoc, a že tedy recept nemusí platit obecně, mnohdy však postačí docela malá úprava. A pokud jde o staré receptáře? Jednak tehdejší lidé neznali dnešní moderní nemoci, zejména nemoci látkové výměny, a jednak měly byliny tehdy zcela jiný obsah účinných látek, zřejmě i v jiné podobě. V každém případě neobsahovaly dnešní škodliviny z prostředí.
c) Žádný extrakt nemůže účinek byliny v plném rozsahu nahradit. Extrakt obsahuje sice tzv. nosné látky dané byliny, ale bylina obsahuje ještě řadu jiných látek, které jako katalyzátory umocňují účinek nejen nosných látek, ale i byliny jako celku. A navíc - jistě ne nadarmo - stojí u každé byliny v herbářích psáno: "...a kromě těchto látek obsahuje řadu látek dosud nezjištěných a neověřených."
d) Zpracovaná čerstvá bylina má daleko větší účinek než bylina sušená. Sušením se jednak řada látek odpařuje a jednak také vznikají jedovaté kysličníky. Proto se dnes propaguje hlavně výroba tinktur. Výjimku tvoří byliny, u kterých se teprve sušením tvoří účinné látky např. kumariny. Ale ani to neplatí v plném rozsahu, protože v některých případech je u mařinky vonné a u komonice lékařské účinek v čerstvém stavu bud větší než po usušení, nebo alespoň stejný.
Problém dneška je shánění dostatečného množství nezávadných bylin, aby léčba mohla být vůbec započata. Problém je o to větší, že léčba bylinami bývá většinou dlouhodobá. Pomýšlet tedy na léčbu většího množství lidí bylinami je v dnešní době skoro utopie. Jediné možné řešení je použití homeopatie. Na druhé straně stojí ovšem fakt, že dnešní civilizační choroby, většinou choroby látkové výměny nebo choroby vyplývající z trvalého nedostatku některých prvků, se prostě bez použití bylin nedají léčit vůbec. Mohou to být pochopitelně různé formy bylin, ale musí obsahovat potřebné látky.
To znamená léčit nenásilně, bez použití chemických látek, a tedy bez vedlejších účinků. Žádná akupunkturní jehla, žádný laser ani elektřina nedodají organizmu látky, které mu chybějí a které jsou pro náš normální život nezbytné. Zato ale mnohé byliny jsou jediné, které potřebné látky obsahují.
Zdroj: Alternativní medicína - Jiří Janča, nakladatelství Eminent
Komentáře
Při chronických onemocněních je užívání dlouhodobé a bylinné čaje by se měly cca po 2- 3 měsících obměňovat.
Pokud je užívání bylinek pouze preventivní, tak jsou nejlepší měsíční kůry vždy na jaře a na podzim. Preventivně bych bez přestávky bylinky neužívala. Ono si tělo na vše zvykne a pak to nefunguje již tak silně.
Ten kdo ma snad jen trochu rozumu vidi,ze fytoterapie jeli delana odborne (ne jako kucharka) ma sve vysledky,ale i ty jsou limitovane.A puziti bylin ma tez sve uskali,rizika...atd
Nekriticky postoj je vzdy pruvodnim znakem pavedy,ktera nepomaha nikomu!
- Odpovědět
Pošli odkaz